O mně

Veronika Šefčíková

Celým životem mě provází psi. Vždy jsem k nim přišla tak nějak náhodu. Jednou to byla zděděná fenka německého ovčáka a podruhé chlupáč z útulku. Oba jsem milovala, ale práce s převýchovou bylo opravdu hodně a výsledky se moc nedostavovaly.  Slibovala jsem si, že jednou si pořídím štěně a vše bude daleko jednodušší. Jak naivní to byla představa se mělo brzo ukázat.

Zase velkou náhodou jsem si pořídila štěně Portugalského vodního psa. Nadšení obrovské na obou stranách. Flerince – tak se ten černý ďáblík jmenuje – nadšení drželo dále, mě postupně začal poléval pot nad tím, co zase vyvede, kam uteče, na koho mi skočí … Byl to příval energie, jak já ráda říkám – pes ADHD – a zvládnout ji byl opravdu oříšek. Začala jsem s ní tedy postupně pronikat do říše výcviku psů a propadla tomu.

A vzala jsem to pěkně postupně a vyzkoušela jsem si jak pozitivní trénink, tak sportovní výcvik.  Do běžného života se psem mi ale u obou přístupů vždy něco chybělo. V pozitivním tréninku hranice a korekce nežádoucího chování. Ve sportovním výcviku přílišný dril bez přenechání iniciativy a přemýšlení psovi. Až něco mezi pro mě bylo tím pravým a já konečně našla něco, co mi dávalo smysl. Jde o tzv. balancovaný trénink. Tedy pes se učí vše pozitivní metodou a shapingem s pomocí krmné dávky a klikru. Ale má nastavené hranice a v případě, že se rozhodne již dobře naučený povel ignorovat přichází korekce, která ho navede zpět do požadovaného chování. Korekcí není myšleno bytí, křičení apod. Ale slovní upozornění, vodítko a případně elektronický výcvikový obojek. 

I my lidé žijeme ve světě, kde si nemůže dělat co chceme, máme nad sebou zákony a pokud je porušíme, víme jaké můžou být následky. To společnost drží v mantinelech a většina z nás na té červené opravdu auto zastaví a toho protivného souseda nezabije. Pes s EO na krku je stále v podvědomí lidí chápán jako týraný a majitel jako neschopný. Realita je ale taková, že pes s EO prožije život s naprostou důvěrou a v bezpečí na volno a ne na konci špagátu. EO opravdu není „dostaneš ránu“, ale je to prodloužené vodítko, které usnadní komunikaci mezi majitelem a psem.

Z Flerinky je teď ten nejlepší parťák na světě. Postupně jsem začala předávat mé zkušenosti s výcvikem i lidem v mém okolí. Výsledky jsou úžasné a moje profesní směřování tak nabralo nečekaný směr.

Ozvěte se a uvidíte, že se správným přístupem můžete i Vy mít doma „bezva(D) psa“. Ráda Vás k tomuto cíli dovedu.